architekti a urbanisté
Nový dům na původním půdoryse objektu zohledňuje charakter místní vesnické zástavby. Jednopodlažní stavba s tradiční sedlovou střechou a střídmými fasádami dle požadavků zadavatele. Obytné místnosti se otevírají směrem do dvora, kde jsou chráněny přesahem střechy. Přiznané cihly pro technologické zázemí v interiéru. Hrubé a hladké omítky pro odlišení částí fasády a původní zdi do návsi.
Stav: projednání a příprava projektu pro povolení záměru
Vnějšky rodinného domu zůstali po rekonstrukci a přístavbě RD majiteli nedokončené. Samotný pozemek je svažitý se dvěma terasami. Předmětem řešení je první „terasa“ v bezprostřední návaznosti na stavbu. U hlavního vstupu do domu se nachází část skalního výstupku, který vnímáme jako kvalitu.
Vzhledem k nevelké ploše tohoto prostoru navrhujeme subtilnější přístřešek u vstupu a dřevěnou pergolu situujeme na východní straně, namísto záhonu/opěrných zdi s průsvitnou střechou. Tak necháváme co nejvíc volného prostoru pro život. Na základě požadavků zadavatele dále navrhujeme řešení balkonu/zastřešení vstupu, vstupní branku na pozemek vč. nejbližších návazností a odstínění sousedů.
Stav: stavba
Zadáním bylo zpracovat studii a základní projekt pro svépomocnou rekonstrukci starého rodinného domu po babičce. Důraz na rozpočet, rychlost provedení stavby a možnost rozložení jednotlivých etap v čase. Maximální využití stávajících zdrojů v domě (kamna, prkna, cihly atd.). Studie vizuálně propojuje dům s velikou zahradou. Recyklací materiálů a části vybavení zachovává atmosféru místa.
Stav: stavba
Zadáním klienta byla chata na minimálním půdorysu vyhovující přísným předpisům a CHKO. Kromě těchto kritérií bylo podmínkou bezbariérové přízemí. Dřevěnou chatu jsme oproti té původní otočili o 90 stupňů, aby byla přirozeněji „posazena“ v terénu, lepšímu výhledu a intimitě prostoru.
Okolí
Veřejný prostor na sídlišti je na hraně morální i fyzické životnosti a v současnosti je primárně tranzitem. Novou hmotou parkovacího domu na místě stávajícího parkoviště a prodloužením objektu knihovny doplňujeme uliční čáru. Zpevňujeme tak nároží ulic Trnkova a Zikova.
Dům a zahrada
Do stávajícího železobetonového skeletu vkládáme ocelovou konstrukci galerie. Celý vrchní prostor prosvětlujeme pásovými okny s vnějším stíněním. Kus veřejného sídlištního prostoru, který patří všem a nikomu, transformujeme na poloveřejnou zahradu dle potřeb knihovny. Beseda, komunitní akce pro širší veřejnost, malování pro nejmenší, nebo jen četba oblíbené knihy ve stínu stromů ve vnějších prostorech zahrady. Na stavbu zahradní zdi jsou použity cihly ze zbouraného komínu spolu se zdivem starého obvodového pláště.
Byli jsme osloveni jako třetí architekti v pořadí na dvě přístavby ke stojícímu rodinnému domu (primárně rozšířit zádveří a zvětšit kuchyň). Vzhledem k velikosti pozemku jsme nakonec po konzultacích s klientem přistoupili ke změně stávající dispozice domu a jednu přístavbu ušetřili. Rozšíření objektu jsme situovali jen na východní straně pozemku a šli s ním co nejvíc k severní hranici i za cenu výjimky (odstup od hranice pozemku — výjimka z ustanovení § 25 odst. (2) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území). V rámci praktičnosti jsme zjednodušili provoz, oddělili špinavou zónu (zablácená podlaha z venku u vstupu) od čistého provozu tak, aby se nemuselo na toaletu v přízemí přes zádveří. Do nové přístavby jsme situovali ložnici s pracovnou a kuchyň s jídelním stolem. Teresa obklopuje dům po celé východní (výstup z ložnice, klidnejší část) a jižní straně (výstup z obývacího pokoje a kuchyně).
Otevřené kino — jak prostorově, k zahradě a okolí, tak bezbariérovostí. Budovu a její okolí očišťujeme od nehodnotných přílepků a přístaveb. Prostor kultivujeme a navracíme budově ztracený význam a požitek z prostoru. Navrhujeme velkorysou kavárnu s variabilitou využití. Díky výměně jeviště a hlediště umožňujeme propojení kinosálu se zahradou a kino bezbariérově zpřístupňujeme z Tovární ulice. Na jižní straně dostavujeme komunikačně—provozní objekt, který do ulic emituje světlo, když dům žije (kino), a charakterem navazuje na továrnu za „zdí“.
Návrh si kladl za cíl vytvořit v současném prostoru domu na jedné straně společný prostor pro celou rodinu, který umožňuje setkávání při tradičních činnostech, oslavách i smutných událostech (horizontála), a na druhé straně intimní prostor pro čtení, rozjímání a relaxaci (věž). Zefektivnění dispozice, několik nových překladů a příček, odstranění menší části stropní desky a propojení interiéru se zahradou.
Na pozemku, ktorý je situovaný v čele námestia K. V. Raisa, chcelo mesto Lázně Bělohrad vybudovať nový mestský úrad s infocentrom a sálou na slávnostné príležitosti a zasadania. Súčasný objekt, ktorý je hlavou tohto priestoru, čistíme od rôznych malých „prílepkov“ a v uličnej fronte naň nadväzujeme lapidárnym objemom pre potrebnú agendu MÚ. Smerom k potoku potom dostavujeme prevádzkovo nezávislý sál, pod ktorým je kryté parkovanie a prepojenie s úradom zabezpečuje subtilná lávka umiestnená v zadnej časti parcely. Uprostred vydefinovaného dvora zachovávame starú lípu. Predpriestor, ktorý slúžil predtým ako parkovisko, je novo vydláždený a dokomponovaný jednoduchými lampami s vodným prvkom, ktoré dodávajú miestu adekvátny význam. Spolu s Pavlom Nosálom a Lubomírom Bačom.
Návrh propojuje požadavky investora a limity místa. Vzhledem k časovým a finančním možnostem umožňuje rozfázování na jednotlivé etapy dle uvážení zadavatele. Koncepčně řeší jednotlivé zásahy (hlavně jejich umístnění, podobu, tvar a základní materiály), které jsou sjednoceny do celku. Navrhujeme oplocení, pojízdnou bránu s opalovaným dřevem, kryté stání z ruin staré garáže s výhledem na České středohoří při příjezdu a na něj navazující hospodářské zázemí. Ve spodní části svahovitého pozemku pak podtrhujeme minimálními zásahy charakter divočejšího sadu.
Dom v Borku, ktorý slúži rodine už štyri generácie, prešiel v každej epoche svojho života zmenou. Súčasný majiteľ chcel víziu, aby sa vyhol nekoncepčným zásahom a vedel ako raz bude dom vyzerať.
Na celkovú zmenu dispozície naviazalo prepojenie so záhradou s ovocnými stromami — priamy kontakt s pozemkom, ktorý chýbal. Skultivovanie vonkajšieho výzoru — fasád. Krb, okno s rozšíreným parapetom pre oddych, terasa, vyriešenie nedostatku úložných priestorov. Do ulice klasickejší rodinný dom je vyvážený novým vstupom — rozšírením podkrovného priestoru o nový objem, dve izby, ktoré sú orientované k záhrade. Lávka za domom materiálovo nadväzuje na novú strechu a terasu a vyrovnáva výškový rozdiel.
Projekt vyhral hlavnú cenu v súťaži Young Architect Award 2018.
Sečovce, mesto kedysi bohaté na kultúru a obchod. Zdevastované postupne druhou svetovou vojnou (hlavne ľudsky, štvrtina obyvateľov), komunizmom (asanácia centra, synagógy, kaštieľov, parkov), dokončená nesúrodosťou po 89. roku. Naviac mentálne aj fyzicky rozdelená spoločnosť v Sečovciach na minoritu v osade a majoritu v meste so sebou prináša trenie. Snivý návrat v projekte (do rodného mesta) po viac než dekáde je pre mňa ideálnym stavom, víziou.
Predmetom práce je tak komplexný pohľad na mesto, jeho urbanizmus a následná akupunktúra, navrátenie zašlého šmrncu pomocou priestorového spájania ľudí bez rozdielu — platformami (v meste a jeho okolí).
Tri platformy
A/ Komunitné centrum so štartovacím bývaním pre všetkých, ktorí chcú
Oživenie parteru mesta komunitným centrom (tanečná, krúžky, šičky, kino, prednášky a i.), rozčleneným na variabilné jednotky so zázemím, ktoré je možné podľa aktuálnej potreby prepájať (prenajímať) mobilnými stenami. Vo vyšších poschodiach prepájateľné bytové jednotky s priestrannou pavlačou, rozšírenie mobilnými stenami podľa potreby a obsadenosti domu. Minimum vybavenia, základné potreby, pre mladých i starých.
B/ Sečovský central park — „gulička“ a voda
„Gulička“ alias zemný val, symbol, kruh, ktorý všetko spája pri rôznych udalostiach i detských hrách. Vymedzuje priestor, severne ponecháva námestie pre trhy, vianočný strom a i. Návštevník si sadá na jeho vonkajšiu stranu a pozoruje atmosféru, prípadne sa presúva do vnútra „guličky“, kde v tieni stromu prebieha iný program.
Po meste roztrúsené zostatkové a nevyužívané zelené plochy a okolie miestneho potoka sú zcelené do jedného centrálneho parku. Ten ponúka okrem prechádzok aj priestor pre rôzne aktivity, previazanosť s námestím a trhmi. Potok je pri bývalej hlavnej stanici (ktorá je presunutá do terminálu so železničnou stanicou) rozšírený na nehlbokú vodnú plochu, ktorá slúži v lete ako osvieženie, pobytový bod a v zime ako klzisko.
C/ Amfiteáter v osade a betónové stĺpy ako bránky medzi osadou a hranicou mesta
Betónové stĺpy ako bránky medzi osadou a hranicou mesta na už existujúcej vyšliapanej elipse z hrania futbalu, ktorá je vidieť na orto mapách; bolo by krásne tu raz usporiadať turnaj.
V mieste, ktoré je prirodzeným centrom osady, si postavili spolu s duchovnými kapličku. K tomuto významnému bodu by mohol vo vedľajšom svahu pribudnúť jednoduchý amfiteáter — spevnené kamenné opierky ako sedáky a udupaná hlína ako pódium na vystúpenia v krojoch z komunitného centra a iné udalosti v osade.
