architekti a urbanisté
Nový dům na původním půdoryse objektu zohledňuje charakter místní vesnické zástavby. Jednopodlažní stavba s tradiční sedlovou střechou a střídmými fasádami dle požadavků zadavatele. Obytné místnosti se otevírají směrem do dvora, kde jsou chráněny přesahem střechy. Přiznané cihly pro technologické zázemí v interiéru. Hrubé a hladké omítky pro odlišení částí fasády a původní zdi do návsi.
Stav: projednání a příprava projektu pro povolení záměru
Vnějšky rodinného domu zůstali po rekonstrukci a přístavbě RD majiteli nedokončené. Samotný pozemek je svažitý se dvěma terasami. Předmětem řešení je první „terasa“ v bezprostřední návaznosti na stavbu. U hlavního vstupu do domu se nachází část skalního výstupku, který vnímáme jako kvalitu.
Vzhledem k nevelké ploše tohoto prostoru navrhujeme subtilnější přístřešek u vstupu a dřevěnou pergolu situujeme na východní straně, namísto záhonu/opěrných zdi s průsvitnou střechou. Tak necháváme co nejvíc volného prostoru pro život. Na základě požadavků zadavatele dále navrhujeme řešení balkonu/zastřešení vstupu, vstupní branku na pozemek vč. nejbližších návazností a odstínění sousedů.
Stav: stavba
Zadáním bylo zpracovat studii a základní projekt pro svépomocnou rekonstrukci starého rodinného domu po babičce. Důraz na rozpočet, rychlost provedení stavby a možnost rozložení jednotlivých etap v čase. Maximální využití stávajících zdrojů v domě (kamna, prkna, cihly atd.). Studie vizuálně propojuje dům s velikou zahradou. Recyklací materiálů a části vybavení zachovává atmosféru místa.
Stav: stavba
Zadáním klienta byla chata na minimálním půdorysu vyhovující přísným předpisům a CHKO. Kromě těchto kritérií bylo podmínkou bezbariérové přízemí. Dřevěnou chatu jsme oproti té původní otočili o 90 stupňů, aby byla přirozeněji „posazena“ v terénu, lepšímu výhledu a intimitě prostoru.
Změna dispozice, celková rekonstrukce vč. řešení úložných prostorů v nábytku (vysouvací stůl pro šicí stroj, sklápěcí botník), prosklená stěna v koupelně.
Stávající otevřenou „pláň“ s převahou parkovacích míst a zbytkové zeleně v návrhu upravujeme tak, aby plocha náměstí byla jasně definovaným kvalitním obytným veřejným prostorem. Náměstí vymezujeme doplněním zástavby na západní a východní straně polyfunkčními objekty, navrhujeme dlážděnou shromažďovací plochu a mlatový ostrov pro oddych. Prostor umožňuje letní promítání, divadelní představení, sousedský blešák nepotřebných věcí, posezení ve stínu stromu, (dětskou) hru nebo rozsvícení vánočního stromu.
Provoz zklidňujeme změnou povrchu a zvýšením úrovně vozovky. Dopravu v klidu situujeme v Mlýnské ul. a v polootevřeném bloku u Antonína Kaliny, pod kterým je ještě situované podzemní parkování.
Rekonstrukce a Interiér bytu v Praze na Spořilově v domě z 50. let. Jasné zadání od nových majitelů, úpravy dispozice, vyřešení nedostatku úložných prostor nábytkovou „zdí“, která slouží současně jako šatník, chodba k pokojům a zvuková clona směrem k obývacímu pokoji. Prosklená příčka z pískovaného skla pak „šatní skříň“ prosvětluje.
Okolí
Veřejný prostor na sídlišti je na hraně morální i fyzické životnosti a v současnosti je primárně tranzitem. Novou hmotou parkovacího domu na místě stávajícího parkoviště a prodloužením objektu knihovny doplňujeme uliční čáru. Zpevňujeme tak nároží ulic Trnkova a Zikova.
Dům a zahrada
Do stávajícího železobetonového skeletu vkládáme ocelovou konstrukci galerie. Celý vrchní prostor prosvětlujeme pásovými okny s vnějším stíněním. Kus veřejného sídlištního prostoru, který patří všem a nikomu, transformujeme na poloveřejnou zahradu dle potřeb knihovny. Beseda, komunitní akce pro širší veřejnost, malování pro nejmenší, nebo jen četba oblíbené knihy ve stínu stromů ve vnějších prostorech zahrady. Na stavbu zahradní zdi jsou použity cihly ze zbouraného komínu spolu se zdivem starého obvodového pláště.
Současný stav řešené lokality je poznamenán asanací ze 70. let minulého století a následnou výstavbou s nedořešeným územím hlavně mezi Poliklinikou, sídlištěm U průmyslovky a Atriem. Do morálně i fyzicky zastaralého (častokrát zbytkového) veřejného prostoru vnášíme řád, bloky a ulice, zeleň (veřejná, poloveřejná, soukromá). Přechod mezi solitérní zástavbou a východní hranou náměstí doplňujeme novým kusem města s lepší pěší i cyklistickou prostupností. Ulice, parkoviště, i pobytová místa osazujeme alejemi, občas solitérním stromem s výše nasazenou korunou. Neurbanistickým prvkem našeho návrhu je požadavek regulace reklamy. Stávající vizuální smog, ať už u nám. Republiky nebo v atriu, považujeme za negativní jev, který snižuje kvalitu okolního veřejného prostoru.
Budova ministerstva od arch. J. Fanty, která je ve vstupních prostorách na dnešní poměry bohatě zdobená, si podle nás zasluhuje jednoduché vstupy, které se nebudou tříštit v detailu, nepodléhají módním trendům a budou tak schopné obstát v dalších dekádach. Na druhé straně chceme pomocí nových vstupů vést sebevědomý dialog se stávající budovou. Použitými materiály — kov, PMMA (plexisklo), lakovaná MDF deska, a nasvícením odkazujeme na průmysl a obchod.
Tento přístup se uplatňuje jak v interiéru, tak v předprostoru budovy, kam umisťujeme objekt s vertikálami nesoucí osvětlení směrem k Vltavě a sezením k MPO.
Byli jsme osloveni jako třetí architekti v pořadí na dvě přístavby ke stojícímu rodinnému domu (primárně rozšířit zádveří a zvětšit kuchyň). Vzhledem k velikosti pozemku jsme nakonec po konzultacích s klientem přistoupili ke změně stávající dispozice domu a jednu přístavbu ušetřili. Rozšíření objektu jsme situovali jen na východní straně pozemku a šli s ním co nejvíc k severní hranici i za cenu výjimky (odstup od hranice pozemku — výjimka z ustanovení § 25 odst. (2) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území). V rámci praktičnosti jsme zjednodušili provoz, oddělili špinavou zónu (zablácená podlaha z venku u vstupu) od čistého provozu tak, aby se nemuselo na toaletu v přízemí přes zádveří. Do nové přístavby jsme situovali ložnici s pracovnou a kuchyň s jídelním stolem. Teresa obklopuje dům po celé východní (výstup z ložnice, klidnejší část) a jižní straně (výstup z obývacího pokoje a kuchyně).
Otevřené kino — jak prostorově, k zahradě a okolí, tak bezbariérovostí. Budovu a její okolí očišťujeme od nehodnotných přílepků a přístaveb. Prostor kultivujeme a navracíme budově ztracený význam a požitek z prostoru. Navrhujeme velkorysou kavárnu s variabilitou využití. Díky výměně jeviště a hlediště umožňujeme propojení kinosálu se zahradou a kino bezbariérově zpřístupňujeme z Tovární ulice. Na jižní straně dostavujeme komunikačně—provozní objekt, který do ulic emituje světlo, když dům žije (kino), a charakterem navazuje na továrnu za „zdí“.
Prachovice, městečko v severní části Železných hor, vnímáme jako stín monumentálního povrchového dolu. Lom je charakteristickým znakem obce s jednou exponovanou vyhlídkou na jejím okraji. Zadáním bylo vytvořit betonový mobiliář na jedné z nabízených lokalit.
Vybrali jsme lokaci v jižní části Prachovic, která přirozeně navazuje na stávající stezku do Vápenného Podolu (u staré pece) a vytvořili pomyslnou bránu do obce, cíl cesty, protiváhu staré peci na druhé straně. Revitalizujeme starou betonovou plochu mezi paneláky v zeleni, doplňujeme dva “menhiry”, bránu. V jejích výklencích může být upevněna síť pro sport. Přidávame lavičky, pítko, pískoviště se sezením.
Přibližně uprostřed stezky se otvírají výhledy na lom. Navrhujeme místo zastavení. Hranu strmého srázu osazujeme betonovou lavicí, která v noci svítí (beton s příměsí fosforu).
1. miesto v urbanisticko-architektonickej súťaži na širšie centrum a Nám. sv. Egídia v Poprade. Spolupráca Tomáš Bujna, Matúš Gibala a Marcel Šípka.
Širšie vzťahy — hlavný peší ťah návštevníkov medzi širším centrom mesta a železničnou stanicou je prerušený „štvorprúdovkou“ popri rieke Poprad. Hlavný tranzit odkláňame na vydefinované mestské okruhy, nahradzujeme jednosmerkou na oboch brehoch a vytvárame tak pobytový priestor pre peších s prístupom na breh.
Námestie sv. Egídia — podlhovasté a neuzatvorené námestie doplňujeme po oboch stranách hmotami, ktoré ho sebavedomo definujú. Nekoncepčné (dočasné) stavby odstraňujeme, rušíme prílišnú priestorovú rozdrobenosť a vytvárame rámec pre pobyt a kultúrne podujatia.
Mobiliár, orientačný bod pre stretnutia, objekt pre detskú hru, značka. Fontána na Karlovom námestí v Třebíči je umiestnená na osu priechodu do židovskej štvrti v severnom rade domov. Návrh pracuje so sklonom námestia smerom k chrliču a danou diagonálnou sieťou žulových pruhov, z ktorých sa zdvíhajú dve ramená a utvárajú hrádzu pre vodnú plochu. Vyvýšený okraj (ramená) slúžia ako lavička, podseknutie v špičke oblúka zase odľahčuje objem a zároveň plní úlohu krytu pre podsvietenie. Nad monolitom, farebne podobným ploche námestia, stojí chrlič, ktorý v druhom pláne komunikuje a farebne ladí so zoxidovanou kupolou veže.
Návrh si kladl za cíl vytvořit v současném prostoru domu na jedné straně společný prostor pro celou rodinu, který umožňuje setkávání při tradičních činnostech, oslavách i smutných událostech (horizontála), a na druhé straně intimní prostor pro čtení, rozjímání a relaxaci (věž). Zefektivnění dispozice, několik nových překladů a příček, odstranění menší části stropní desky a propojení interiéru se zahradou.
Na pozemku, ktorý je situovaný v čele námestia K. V. Raisa, chcelo mesto Lázně Bělohrad vybudovať nový mestský úrad s infocentrom a sálou na slávnostné príležitosti a zasadania. Súčasný objekt, ktorý je hlavou tohto priestoru, čistíme od rôznych malých „prílepkov“ a v uličnej fronte naň nadväzujeme lapidárnym objemom pre potrebnú agendu MÚ. Smerom k potoku potom dostavujeme prevádzkovo nezávislý sál, pod ktorým je kryté parkovanie a prepojenie s úradom zabezpečuje subtilná lávka umiestnená v zadnej časti parcely. Uprostred vydefinovaného dvora zachovávame starú lípu. Predpriestor, ktorý slúžil predtým ako parkovisko, je novo vydláždený a dokomponovaný jednoduchými lampami s vodným prvkom, ktoré dodávajú miestu adekvátny význam. Spolu s Pavlom Nosálom a Lubomírom Bačom.
Návrh propojuje požadavky investora a limity místa. Vzhledem k časovým a finančním možnostem umožňuje rozfázování na jednotlivé etapy dle uvážení zadavatele. Koncepčně řeší jednotlivé zásahy (hlavně jejich umístnění, podobu, tvar a základní materiály), které jsou sjednoceny do celku. Navrhujeme oplocení, pojízdnou bránu s opalovaným dřevem, kryté stání z ruin staré garáže s výhledem na České středohoří při příjezdu a na něj navazující hospodářské zázemí. Ve spodní části svahovitého pozemku pak podtrhujeme minimálními zásahy charakter divočejšího sadu.
Dom v Borku, ktorý slúži rodine už štyri generácie, prešiel v každej epoche svojho života zmenou. Súčasný majiteľ chcel víziu, aby sa vyhol nekoncepčným zásahom a vedel ako raz bude dom vyzerať.
Na celkovú zmenu dispozície naviazalo prepojenie so záhradou s ovocnými stromami — priamy kontakt s pozemkom, ktorý chýbal. Skultivovanie vonkajšieho výzoru — fasád. Krb, okno s rozšíreným parapetom pre oddych, terasa, vyriešenie nedostatku úložných priestorov. Do ulice klasickejší rodinný dom je vyvážený novým vstupom — rozšírením podkrovného priestoru o nový objem, dve izby, ktoré sú orientované k záhrade. Lávka za domom materiálovo nadväzuje na novú strechu a terasu a vyrovnáva výškový rozdiel.
Změna dispozice bytu a návrh nábytku bez zásahu do konstrukcí.
